PEST analýza je analýza politického a legislativního, ekonomického, sociálně-kulturního a konečně technologického prostředí. Všeobecně je to strategický audit vlivu makrookolí.
Název PEST tvoří začáteční písmena čtyř oblastí vnějšího prostředí/faktorů, které tvoří základ této analýza: politické, ekonomické, sociální a technické faktory. Někdy je tento model rozšiřován o legislativní faktory a poté je označován SLEPT.
PEST analýza vychází z poznání minulého vývoje a snaží se o předvídání a analyzování budoucích vlivů prostředí ve 4 hlavních oblastech.
1. Politicko - legislativní vlivy
• Antimonopolní zákony
• Ochrana životního prostředí
• Ochrana spotřebitele
• Daňová politika
• Regulace v oblasti zahraničního obchodu
• Pracovní právo
• Politická stabilita
2. Ekonomické faktory
• Hospodářské cykly
• Trendy HNP
• Devizové kurzy
• Kupní síla
• Úrokové míry
• Inflace
• Nezaměstnanost
• Průměrná mzda
• Vývoj cen energií
3. Sociálně-kulturní faktory
• Demografický vývoj populace
• Změny životního cyklu
• Mobilita
• Úroveň vzdělávání
• Přístup k práci a volnému času
4. Technologické vlivy
• Vládní podpora R&D
• Celkový stav technologie
• Nové objevy
• Změny technologie
• Rychlost zastarávání
PEST analýza ve školství
• P - politicko-právní faktory
Jde o faktory, které souvisí s výkonem politické moci (od úrovně státu až po samosprávu v obci), správou a samosprávou ve školství, s politickou situací, legislativou (včetně školské), stavem právního vědomí. Škola může při hodnocení těchto faktorů posoudit vzájemné vztahy se zřizovatelem, s místní samosprávou, představiteli obce a také autonomii školy.
• E - ekonomické faktory
Zahrnují faktory, které souvisí s vývojem ekonomických procesů v okolí školy - toky peněz, zboží, služeb, informací a energií, jež mohou ovlivňovat existenci, pozici a chod školy, a to včetně problematiky (ne)zaměstnanosti, trhu práce, platových podmínek, konkurence, podílů na trhu, vývoje v podnikatelských sektorech, možností sponzoringu, mimorozpočtových zdrojů školy a školského rozpočtu jako celku.
• S - společenské (sociální) faktory
Zahrnuje faktory související se způsobem života lidí včetně životních hodnot - demografická křivka, průměrná délka života, hustota obyvatelstva, rodinné faktory, migrace obyvatelstva, dopravní obslužnost, úroveň vzdělávání a vzdělanosti, převažující hodnoty, životní styl v regionu, zájem o celoživotní vzdělávání a jeho nabídka, sekularizace, podmínky pro rekreaci a využití volného času, masmédia, struktura školství v regionu, vývoj oboru v regionu, spádová oblast školy, zájem o školu, obor, uplatnění (úspěšnost) absolventů, vztahy mezi školami v regionu apod.
• T - technické (technicko-technologické) faktory
Zahrnují faktory, které souvisejí s vývojem výrobních prostředků, materiálů, procesů, know-how a nových technologií v regionu, s vývojem a výzkumem a které mají dopad na školu.
Při hodnocení jednotlivých faktorů je potřeba vycházet ze skutečnosti, že některé z nich působí na celonárodní úrovni, dnes možná i na úrovni nadnárodní, mnohé na úrovni regionální či místní. Podle toho je nutné k nim při STEP analýze přistupovat. Ještě před zahájením analýzy je tedy nutné definovat rozsah analýzy prostředí, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy. Ve vztahu k základní škole nemá smysl zabývat se např. dopravní obslužností v takovém rozsahu, jako v případě gymnázia nebo dokonce střední školy nabízející v kraji ojedinělý studijní program. Je třeba zabývat se jen těmi faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na onu konkrétní školu, typ školy, případně obor. Důležité je také rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, s nimiž se škola musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo, nebo dokonce jdou mimo ni. Zároveň je také třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je nutné zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu.
On-line verze: http://www.rvp.cz/clanek/520/1127
SWOT analýza = studie, která pomáhá posoudit úspěšnost firmy nebo určitého projektu zjištěním silných a slabých stránek (Strengths, Weaknesses), příležitostí a hrozeb (Opportunities, Threats).
SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění současného stavu - silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných kroků, které jsou pro změnu (k lepšímu) nezbytné. Dává příležitost k přehlednému formulování strategických vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se rizikům.
Kvalitní zpracování SWOT analýzy může do značné míry ovlivnit výsledky a úspěch připravovaných projektů.
Analýza se soustředí na dvě širší kategorie – vnitřní a vnější faktory, které se obě ještě dále dělí na svůj pozitivní a negativní aspekt
Vnitřní faktory
Jako vnitřní faktory můžeme označit ty faktory, týkající se situace projektu, které v dané chvíli existují. Rozlišujeme dva druhy vnitřních faktorů, a to silné a slabé stránky.
Silné stránky – otázky:
• Jaké jsou naše výhody?
• Co funguje dobře?
• Co ostatní považují za naše silné stránky?
• Jaké využitelné zdroje máme k dispozici?
Slabé stránky – otázky:
• Co nefunguje?
• Co nefunguje dobře?
• Čemu bychom se měli vyhnout?
• Co bychom měli zlepšit
Vnější faktory
Z výše uvedených vnitřních faktorů vyplývají vnější faktory, kterými jsou příležitosti a rizika.
Příležitosti shrnují možnosti, které jsou využitelné k tomu, abychom překonali slabé stránky a rozvíjeli rozpoznané silné stránky.
Odpovídají na otázky zaměřené na:
• Pozitivní příležitosti, které přináší daná situace či projekt
• Pozitivní trendy, které se k situaci či projektu pojí
Rizika jsou všechny takové faktory, které omezují naše příležitosti k růstu či zabraňují změnám.
Mezi výhody SWOT analýzy patří především rychlost a relativní jednoduchost, takže každá firma si může vytvořit sama svou vlastní SWOT analýzu v poměrně krátké době a levně. Ovšem za předpokladu, že na její realizaci se bude podílet co možná nejvíce pracovníků napříč spektrem celé firemní organizační struktury. V případě, že bude na analýze pracovat omezená skupinka lidí z jedné hierarchické skupiny, např. management, může dojít k velkému zkreslení, k chybným závěrům a tím tak ke zmaření celé práce i k ohrožení úspěšnosti projektu či firmy. Dá se totiž předpokládat, že management nerad přiznává slabé stránky firmy nebo projektu, takže může dojít k podceňování slabých stránek a k přeceňování stránek silných. Tomu lze předejít tím, že na SWOT analýze se bude podílet co možná nejvíce pracovníků na všech hierarchických stupních, aby se postihly všechny důležité stránky firmy nebo projektu.
Zdroj: MAREK, D., KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondu EU. Praha: Barister & Principál, 2007. 210 s. ISNB 978-80-87029-13-8.
SWOT analýza ve školství
SWOT analýza se používá ke zmapování jak vnitřního, tak i vnějšího prostředí. SWOT analýza by se neměla zaměřovat pouze na materiální podmínky školy, ale měla by obsáhnout celý výchovně vzdělávací proces.
Cíle analýzy:
• zjistit názor na činnost školy ve všech oblastech z pohledu žáků, rodičů, pracovníků
• najít silné stránky organizace, dále je strategicky rozvíjet, posilovat, prezentovat
• najít slabé stránky organizace, zaměřit se na jejich postupné oslabování, odstraňování
• využít nabídnuté příležitosti, vyhnout se objeveným rizikům
• výsledků analýzy využít v realizaci a dalším zdokonalování ŠVP, celkové činnosti
Logický rámcový přístup
Logický rámcový přístup (Logica Framework Approach – LFA) a jeho finální výstup matice logických vazeb (logframe) – nástroj, který se uplatňuje při převádění předběžných plánů do formy detailního deskriptivního projektu.
LFA plní několik funkcí:
• definuje a vytváří strukturovanou sadu cílů výstupů projektu
• vytváří jasný, stručný a logický popis navrhovaného projektu
• napomáhá identifikovat možná rizika implementace projektu
• poskytuje užitečný základ pro hodnocení projektu
Celý proces přípravy projektu může být rozdělen do 5 kroků:
1. Situační analýza
V této etapě popisujeme problém nebo situaci, která má být řešena v rámci procesu projektové přípravy. Zdrojem informací mohou být podkladové, analytické materiály, jako jsou strategické dokumenty, studie proveditelnosti, předběžné hodnotící zprávy nebo specificky připravené kompilace. Vhodnou pomůckou pro realizaci tohoto kroku projektové přípravy je SWOT analýza.
2. Analýza zúčastněných subjektůV této fázi přípravy zpracováváme detailní analýzu zúčastněných pracovníků, skupin, či organizací, které mají vliv na daný problém, mohou být daným problémem ovlivněni nebo jsou potencionálním řešením problému. Cílem tohoto kroku je identifikovat a diskutovat zájmy a očekávání osob či skupin, které jsou klíčové pro úspěch projektu
3. Analýza problému a cíle
V rámci této etapy projektový tým analyzuje dílčí problémy, které způsobují řešený, klíčový problém. Projektový záměr je zformulován do podoby realistických cílů, které musí korespondovat s cíli relevantní priority a oblasti podpory operačního programu. Zde by mělo dojít k úpravám, které zajistí vyřazení všech nerealistických či nepotřebných cílů, popř. k formulaci nových cílů.
4. Analýza jednotlivých alternativ
Předchozí analýza obvykle nastiňuje několik možných strategií, které mohou obsahovat řešení každého z dílčích problémů stejně jako návrh řešení hlavního problému. U investičních projektů je analýza jednotlivých alternativ řešení projektového záměru předmětem studie proveditelnosti.
5. Plánování jednotlivých aktivit
Poté, co jsou určeny cíle a vybrána jedna z možných alternativ řešení, můžeme zahájit plánovací fázi. V této fázi jsou stanoveny detailní aktivity pro realizaci jednotlivých dílčích cílů.
Těchto pět kroků je obvykle nedílnou součástí strategického plánování. Jakmile jsou tyto kroky realizovány, můžeme přistoupit k přípravě logframe, který je závěrečnou fází LFA.
Matice logických vazeb – logframe
Logframe je dokument, který sumarizuje výsledky LFA procesu. Počáteční plány projektu se transformují do jeho podrobně zpracované podoby. Logframe je tabulka, která obsahuje 4 sloupce a 4 řádky, ve kterých je možné shrnout klíčové elementy projektového záměru. Jeho hlavním cílem je propojit cíle projektu se vstupy, procesy a požadovanými výstupy, které jsou nezbytné k realizaci projektu. Logframe je uspořádán podle vertikální a horizontální osy.
Vertikální logika matice obsahuje: hlavní cíl, specifické cíle, výstupy a aktivity (popř. vstupy) projektu
Obecný cíl je dlouhodobý záměr, kterého chceme dosáhnout
Specifický cíl je očekávaný efekt, který projekt dosáhne naplněním plánovaných výstupů. Vyjadřuje pozitivní dopad na obyvatele regionu nebo cílovou skupinu v určité oblasti.
Výstupy se pevně vážou jak k obecnému cíli, tak ke specifický cílům projektu. Jde o hmatatelné výsledky, v podstatě to jsou očekávané výsledky plánovaných aktivit.
Aktivity jsou dílčí činnosti, jejichž realizací směřujeme k naplnění výstupů našeho projektu.
Vstupy jsou zdroje, které projekt spotřebovává v průběhu realizace jednotlivých aktivit. Obvykle jsou jimi lidské zdroje, finanční prostředky, materiál, zařízení a čas.
Vertikální logika spojuje tři úrovně cílů v logframe – výstupy, bezprostřední specifický cíl a obecný cíl tak, že:
• Dokončení aktivit by mělo vést k očekávaným výstupům
• Dosažení očekávaných výstupů by mělo vést k realizaci bezprostředního/specifického cíle
• Dosažení bezprostředního/specifického cíle by mělo přispět k realizaci obecného cíle
Horizontální dimenze odráží potřebu detailního plánování a monitoringu, a to pomocí 3 kategorií: objektivně ověřitelných indikátorů (ukazatelů), způsobů ověření a významných rizik a předpokladů (vnějších faktorů)
Objektivně měřitelné ukazatele jsou ukazatele, které stanovujeme na úrovni obecného, bezprostředního(specifického cíle a výstupů. Dokládáme, jakým způsobem bude dosaženo cílů - Měly by být ověřitelné, měřitelné objektivní a konkrétní.
Způsoby ověření poskytují shrnutí cest, kterými se získávají informace, které jsou nepostradatelné pro ověřování úspěchů ve vertikálních kategoriích (monitorovací zprávy, statistiky)
Předpoklady a rizika vnější faktory jako jsou události, podmínky, okolnosti nebo rozhodnutí, které mohou významně ovlivnit realizaci projektu na jednotlivých úrovních
Zdroj: MAREK, D., KANTOR, T.Příprava a řízení projektů...
Další informace:
http://www.quickmba.com/strategy/pest/
http://tutor2u.net/business/strategy/SWOT_analysis.htm
